Zde bych se chtěl zmínit o počítačích.

S čím jsem vyrůstal, co mám,

a jaké jsou mé výsledky taktování.

 

Úvod        Auto    Motorky    Holky

Kamarádi    Ftipy    Fotogalerie    Deníček    Výlety

 

Už jako malý kluk jsem doslova vyrůstal mezi počítači. Náš první počítač byl Commodore 20. Po něm následoval Commodore 64, 128, Amiga 500. Pak přišlo na řadu první PC. Tenkrát to mělo označení XT, tzn. procesor 8086. Tento počítač měl pevný disk o kapacitě celých 20MB!!

Po něm následovala 286 na 5MHz, později na 12Mhz. Řadu 386 jsme doslova přeskočili a pořídili si novou 486 DLC 40. Tenkrát to snad byla jedna z prvních 486 ve Dvoře. Pak to byla 486 DX4/100 VL BUS s HDD o kapacitě 105MB.

A pak už byla velká řada pentií řady I, II, III, IV a nyní páté generace. Měl jsem doma různé procesory (Intel, Intel Celeron), desky (Fic, QDI, Abit, ASUS), disky (Seagate, WD, Samsung) a grafiky (S3, Ati, GeForce, Matrox)..

Dnes mám Intel Core 2 Duo E8400 3GHz, základní desku ASUS P5K/EPU, RAM 2x2GB DDR2 1066 Patriot CL5, VGA GeForce GTS 250 1024MB RAM 256-bit, HDD Samsung 500GB S-ATAII, CD-RW Plextor 24/10/40, DVD-RW LG H20-L a 22" LCD monitor Samsung 16"9.

 

V záhlaví stránky jsem se zmínil o taktování. Takže:

- každý hardware má výkonovou rezervu

- je dost lidí, kteří chtějí z toho svého dostat maximum

- přetaktováním se snižuje stabilita

- přetaktováním se dají ušetřit nějaké ty peníze

- přetaktování je koníček, z kterého se pomalu stává nemoc

 

Já už sem doslova taktováním posedlý. Každý počítač, který mi přijde pod ruku, zkouším alespoň trochu přetaktovat. Tomu všemu ale předchází spousta času stráveného u PC, zkoušení nastavení v BIOSu a zkoušení stability celého systému. Toto vše je několikrát i otázka několika dnů.

A jaké jsou tedy mé výsledky?

Už kdysi jsem zkoušel taktovat Pentia I. Např. Pentium I na 100 MHz jde na 120, a některé kousky i na 133 MHz. Takhle jsem to zkoušel snad u každého PC které jsem měl doma. Prvního většího přetaktování jsem docílil s procesorem P4 1,8 GHz Nortwood, který se mi podařilo "přetočit" na 2,63 GHz s originálním chladičem. Pak jsem měl 3GHz  ostrého, opět Nortwood, ale ten šel max. 3,5GHz. Po něm následoval Celeron 2.8GHz s775, který mi chodil 3,93GHz bez zvýšení napětí. Posledním Celeronem byl D352 s jádrem CedarMill, který chodil 4.8GHz. No a do BIOSu mi naběhl i na 5GHz. Nástupcem bylo dvoujádro D 915 na 2,8 GHz, které mi běželo na 4 GHz. Po něm následoval Core2Duo E4300, který jsem provozoval na 3.15GHz  místo defaultních 1.8GHz. Pak další Core 2 Duo 3GHz (9x333) přetaktované na 4GHz (9x450), paměti Patriot 1066MHz, které však běhají 1080MHz. Takto zvládám SuperPI na 1M za 11,188 vteřin.

Dnes mám Core i3-540, 4GB 1333MHz (prozatím) a grafiku od NVidie GTS 250. To mi samozřejmě běží na windousech 7. Na frekvenci 4.6GHz jsem se dostal se SuperPI na 9.469s.

Co by to bylo za taktování, kdyby se taktoval jenom CPU. Dnes se taktují i grafické karty. Ale od toho už jsem upustil, protože rozdíl je minimální a na porno to je stejně jedno.

Tímto vším jsem si alespoň trochu pomohl k vyššímu výkonu, který mě nestál ani korunu, jenom pár hodin času zkoušením různých nastavení.

 

28. září 2005 - Dostal sem meilem ceník počítačů v roce 1990. To sou ceny co?

16. srpna 2006 - Výsledky taktování Celerona D352: výchozí frekvence 24x133=3.2GHz, přetaktováno na 24x200=4.8GHz. Zároveň pokořena hranice 5GHz (209x24), ale tuhne to i v biosu.

   

6. ledna 2011 - Nové železo v podobě Core i3-540 z výchozích 3.06GHz a pamětí z 1333MHz na 1600MHz. Ještě chvíli a jsem zase na 5GHz.